Chrom (24Cr) má 27 známých izotopů s nukleonovými čísly 42 až 68. V přírodě se vyskytují 50Cr, 52Cr, 53Cr a 54Cr, přičemž nejběžnější je 52Cr (přirozený výskyt 83,789 %). U 50Cr se předpokládá dvojitá beta plus přeměna na 50Ti, s poločasem delším než 1,3×1018 let. Z 23 umělých radioizotopů tohoto prvku je nejstabilnější 51Cr s poločasem 27,7 dne. Všechny ostatní mají poločas přeměny kratší než 22 hodin a většinou kratší než 20 sekund, nejméně stabilní je 68Cr s poločasem kolem 60 nanosekund.[1] Rovněž jsou známy dva jaderné izomery chromu, stabilnější 45mCr a méně stabilní 59mCr.
53Cr je radiogenní nuklid, produkt přeměny 53Mn. Měření izotopového složení chromu se obvykle kombinuje s měřením izotopového složení manganu a je využíváno v izotopové geochemii. Poměry izotopů chromu a manganu zpřesňují data o rané historii Sluneční soustavy získaná z 26Al a 107Pd.